Němcova důslednost byla jeho elitní předností v roce 2024, ale Carlos Alcaraz a Jannik Sinner zůstávají překážkami v jeho honbě za velkou slávou.
2024, podle čísel
- 69-21 : Celkový rekord výher-proher
- 18-4 : Grand Slam rekord vítězství-prohra (AO SF, RG runner-up, W 4R, USO QF)
- 2 : Tituly (Řím, Paříž Indoors)
- 2 : Druhá místa (Roland Garros, Hamburk)
- 2 : Pořadí na konci roku
Příběh sezóny
Alexander Zverev byl nejplodnějším hráčem roku 2024. Odehrál 90 zápasů na 23 turnajích a vyhrál 69 – jeho osobní maximum, což odpovídá míře výher 76,7 %. Tato čísla jsou poměrně přesným odrazem jeho sezóny: Byl trvale dobrým hráčem, vypadl pouze z pěti turnajů před čtvrtfinále a vyhrál dva tituly Masters 1000 – ale v těchto statistikách je stále jasně za Jannikem Sinnerem a Carlosem Alcarazem.
Zverev začal rok vítězstvím v United Cupu a postup do semifinále Australian Open. Nakonec ale našel svou formu na červené antuce, vyhrál v Římě a skončil na druhém místě na Roland Garros, kde ho dělil jen jeden set od svého prvního velkého titulu, než spadl do Alcarazu.
Neúspěchy, jako jsou tyto hořké porážky, přetrvávající následky zranění kotníku ze semifinále French Open 2022 proti Rafaelu Nadalovi, zranění kolena, které utrpěl letos v létě ve Wimbledonu, a dokonce ani zápal plic nezabránil sedmadvacetiletému hráči pokračovat v koncertování po světě. soutěžit na nejvyšší úrovni.
Jeho ambice byly jasně vidět po celou sezónu. Ale i přes jeho konzistentní výkony mu stále chyběl úspěch, kterým se po celou svou kariéru poměřoval: grandslamový titul.
Němec přesto zakončil rok na druhém místě světového žebříčku, což byl cíl pro sezónu. -Franziska Bruellsová
Co přijde v roce 2025?
Rok 2025 bude pro Zvereva skutečným úspěchem jedině tehdy, když vyhraje svůj první velký titul. Ať je to nespravedlivé nebo ne, je to jeho vlastní chyba, že to udělala hra spolu s četnými ach-tak-tak blízkými hovory. Ve skutečnosti by se dalo argumentovat, že je nejlepším mužským hráčem, který nikdy nevyhrál Grand Slam.
Podívejte se na tento příspěvek na Instagramu
Zverev má všechny fyzické nástroje – jeho podání a obouruční bekhend jsou stejně dobré jako všechny ostatní – ale ve velkých chvílích mu mohou drnčet nervy. Jeho loňské prohry v semifinále Australian Open (s Daniilem Medveděvem) a finále Roland Garros (s Alcarazem), kde byl v obou případech na vítězných pozicích, jsou ukázkovým příkladem. Tři z jeho čtyř proher na majorech přišly v pátém setu a v rozhodujících setech sezóny vedl 15-12. Není to propastná statistika, ale pro hráče č. 2 poněkud obyčejná.
Pomohlo by také lepší návratnost podání a posílení své čisté hry, ale Zverevova největší potřeba je stát se více spojkou. Udělat tak pozdě v kariéře není snadný úkol – většina hráčů to nedokáže. Ke Zverevově cti slouží, že se neustále staví do pozic, aby ověřil předpoklad.
Ale to, zda si vyvine schopnost chopit se příležitosti a uvést tento obor ve svém životopise, je jediná věc, kterou musí dokázat. -Jon Levey
