S některými největšími hvězdami v mužské hře mimo turné si jejich krajané dělají jména.
HLAVNÍ STRÁNKY: Davidovič Fokina přežije Rune v nočním thrilleru
Větší část posledních dvou dekád jsme byli svědky historických výkonů, které se zdánlivě pravidelně opakovaly od některých z největších mužských hráčů, kteří kdy vzali raketu do ruky.
Ale v tenise, stejně jako v životě, nic netrvá věčně.
Odchody do důchodu a zranění měly vážný dopad a některé z největších jmen odsunuly na vedlejší kolej kvůli delší absenci, ne-li trvalému odchodu do důchodu. V důsledku toho však mají příležitost zazářit i ostatní – včetně těch, kteří soutěžili ve stínu svých krajanů.
Zde je pohled na několik hráčů, kteří dělají své vlastní pohyby a demonstrují, že doma jdou potrubí hluboko.
line tenisová sukně
'Vždy je dobré obdivovat někoho, kdo dokáže neuvěřitelné,' říká Huesler o Federerovi. 'Také vím, že neexistuje žádný strop.'
obrázky badmintonu
© Getty Images
Švýcarsko: Marc-Andrea Huesler
Vzhledem k tomu, že Roger Federer loni odešel do důchodu a Stan Wawrinka se snažil udržet, je nyní řada na Hueslerovi, aby vedl vedení Švýcarska. Šestadvacetiletý hráč, který vyhrál svůj první singlový titul loni v Sofii, chápe a oceňuje dopad, jaký měli dva budoucí členové Síně slávy doma i na celosvětové úrovni.
'Je to privilegium mít takové hráče a být ze stejné země a mít příležitost s nimi trénovat v minulosti,' řekl Huesler pro TENNIS.com na Miami Open, kde byl jediným Švýcarem v losování mužů.
'Na druhou stranu, ve Švýcarsku jsou samozřejmě očekávání velmi vysoká,' dodal. „Musíte předvádět velmi dobrý výkon, aby vás lidé nakonec měli rádi. Lidé, kteří tenis vědí, vědí, že to není procházka parkem.'
Huesler, který se stal profesionálem v relativně pozdním věku 19 let, se zaměřuje na svou kariéru svým vlastním tempem a poznamenává, že „každý má svou vlastní cestu“.
'To, čeho dosáhli, zvláště Roger, je výjimečné, každý to ví,' říká. „Vždy je dobré obdivovat někoho, kdo dokáže neuvěřitelné. Také vím, že neexistuje žádný strop.
wii tenis no u
„Pokud takoví lidé mohou dosáhnout věcí, tak proč nevěřit i na mé scéně, vyhrávat turnaje ATP? Proč ne?'
Purcell se v polovině února umístil mimo Top 200 a o tři týdny později porazil Top 100 – a stejně tak mnoho titulů Challenger – později.
© Getty Images
Austrálie: Max Purcell
V loňském roce Nick Kyrgios postoupil do finále Wimbledonu, čímž utrpěl sucho mezi finalisty grandslamové dvouhry o jednu z nejúspěšnějších zemí tohoto sportu (poslední Aussie, který dosáhl velkého finále, byl Lleyton Hewitt v roce 2005). V roce 2023 na tom zatím nemohl stavět, protože ho odstavila operace kolena a následné zotavení. Ale několik jeho krajanů letos udělalo dojem – od nenasazeného dua Rinky Hijikata a Jasona Kublera, kteří vyhráli korunu mužské čtyřhry Australian Open, až po Alexe de Minaura, který získal největší titul své kariéry v Acapulcu.
Bublající pod povrchem však byl Purcellův vzestup v žebříčku. Tento 25letý hráč se pravděpodobně v polovině února umístil mimo Top 200, ale o tři týdny – a stejně jako mnoho dalších titulů Challenger později – se dostal do Top 100.
„Chtěl bych jen posouvat svůj vlastní žebříček singlů výš a kamkoli se to může dostat, jestli za nebo před ostatními Australany, na tom mi nezáleží,“ říká, „pokud to půjde správným směrem a dělám vše, co mohu.“
Nesnažím se takříkajíc zaplnit prázdnotu. Jen hraji tenis a užívám si to. Max Purcell
Purcell se etabloval jako jeden z nejlepších deblových hráčů na světě, loni vyhrál Wimbledon a dostal se do dvou finále Australian Open. Když se omezení cestování zrušilo a turné se vrátilo do normálu, rozhodl se, že je ten správný čas prosadit se ve dvouhře.
'Vždycky jsem se chtěl vrátit k dvouhře, nikdy jsem nechtěl hrát jen čtyřhru,' říká Purcell. 'Mám pocit, že bych se mohl později vrátit ke čtyřhře.' A byl bych plný lítosti, kdybych singlům nedal pořádně zabrat.
standardní velikost rukojeti tenisové rakety
'Stále mě baví hrát čtyřhru, stále se chci pokoušet hrát ty největší události ve čtyřhře, ale chci tam být pouze tehdy, pokud je to vedle mé singlové složky.'
V současné době je v Top 100 sedm Australanů, včetně 87. Purcella, který bude letos hrát svůj první Grand Slam jako automaticky přihlášený na French Open.
Pokud jde o to, čeho Kyrgios dosáhl, Purcell necítí tíhu pokusu to zopakovat, zatímco pokračuje v tomto nejlepším úseku kariéry – ten, jak říká, byl poněkud překvapivý.
'Nečekal jsem, že to udělám dobře. Není to tak, že bych řekl: ‚Ach, neměli jsme dost grandslamových finalistů dvouhry, musím jít ven a vyhrát grandslam ve dvouhře‘,“ říká. „Nesnažím se takříkajíc zaplnit prázdnotu. Jen hraju svůj tenis a užívám si to.'
Davidovich Fokina se prosadil jako přední milovník zvířat na ATP tour, když si odpočinul s dopravním psem hamburského turnaje, sirem Winstonem, a oslavil svátky ve speciálním videu s jednou z jeho koček.
© Getty Images
Španělsko: Alejandro Davidovič Fokina
Pokud je něco, o čem je Španělsko v tomto tisíciletí známé v tenisovém prostředí, pak je to hloubka – a samozřejmě Rafael Nadal ve většině z nich vedl. Po téměř dokonalém začátku roku 2022 si zranění vybrala svou daň na bývalé světové jedničce. Jeho mladý krajan Carlos Alcaraz za tu dobu šlapal tak obdivuhodně, jak jen to bylo možné, ale nebyl imunní vůči vlastním zdravotním potížím. .
V souladu s tradicí však „španělská armáda“ plula dál a Alejandro Davidovič Fokina si vydobyl prominentní místo mezi nejlepšími ze svého národa. Loni v Monte Carlu porazil Novaka Djokoviče a na tento průlomový výsledek jen vybudoval,
odemykání auta tenisovým míčkem
Tento 23letý hráč je jen pár týdnů vzdálený od kariérního nejvyššího místa v žebříčku ATP, zatím vrcholí na 24. místě, a doma v Madridu zažívá působivé vítězství v tiebreaku ve třetím setu nad Holgerem Runem. Bornovi Coričovi pak trvalo tři hodiny a 30 minut, než Fokina pokořil v dalším kole, rovněž v tiebreaku třetí sady.
'Mým letošním cílem je nemít tyto vzestupy a pády, být na turné konzistentnější,' řekl pro TENNIS.com v Indian Wells. 'Mohu prohrát zápasy, ale chci je prohrát, když budu hrát naplno a dát ze sebe všechno.'
